Když před sezonou poprvé v historii klubu postoupil ženský tuchlovický tým volejbalistek do druhé ligy, nevěděl, co čekat. S nadšením po postupu z krajského přeboru jen tušil, že soupeři budou „jiná káva“. To se potvrdilo, nicméně nováček se se svou rolí popasoval nad očekávání dobře: v úvodu soutěže z šesti utkání třikrát vyhrál, z toho i 3:0 a 3:1, a třikrát prohrál, pokaždé však až v koncovce tiebreaku.
„Ze vstupu do ligy máme s holkama velkou radost. Po postupu jsme byly nervózní a podvědomě jsme měly obavy, abychom nedostaly hned v prvním zápase nasekáno, i když to nikdo neřekl nahlas. Po prvním vyhraném zápase jsme si ale hned řekly, že to půjde, že nasekáno dostávat nebudeme,“ těší kapitánku Kristýnu Sedlaříkovou, jejíž tým se nyní nachází na šesté příčce desetičlenné skupiny A.
Tuchlovice, které svá domácí utkání hrají v sousedních Doksech, vstoupily do premiérového ročníku v třetí nejvyšší soutěži porážkou 2:3 s Mnichovým Hradištěm, stejného protivníka ale ve druhém klání přehrály 3:0. Poté zdolaly 3:1 a 3:2 béčko Plzně a o víkendu 4. a 5. 11. se představily v Rumburce, kde působí Děčín. Poprvé venku a s dobře organizovaným soupeřem ale dvakrát smolně padly – vždy 2:3.
Holky do nepohody
Porážky s výborně „čapavým“ Děčínem potvrdily předsezonní predikce: ve druhé lize nedostane nikdo nic zadarmo. „Všechny zápasy jsou vyrovnané, v podstatě i ty s jasným výsledkem. O delší, napínavější výměny není nouze, i když největší rozdíl vidím ve fyzičnosti týmů nebo bojovnosti,“ tvrdí Sedlaříková, jež má radost i z hostování mladé talentované nahrávačky z Olympu Praha Anežky Ouředníkové.
Hráčka ročníku 2006 tak doplnila jinak stabilní kádr, který si soutěž vybojoval. „Už druhým rokem se u nás v týmu sešla skvělá parta, a to jak po volejbalové, tak hlavně lidské stránce. Každý, kdo už někdy působil v ženském kolektivu, uzná, že něco takového je občas pořádně těžké najít,“ usmívá se „účko“, které před Tuchlovicemi působilo v Nuslích a má zkušenosti také z americké NCAA či ženské extraligy
V dobrém kolektivu je tak i daleko jednodušší zvládnout veškeré náležitosti vyšší soutěže. Hráčky byly připraveny na vyšší příspěvky, na fakt, že potřebují k pořádání utkání víc míčů i na to, že nyní budou cestovat větší vzdálenosti. Kromě zmíněného Rumburku nebo Plzně je čekají totiž výjezdy mimo jiné do Prahy, Chabařovic, Domažlic nebo Liberce. Nejblíž jsou naopak Kralupy nad Vltavou a také Kladno.
Derby za rohem
Právě proti Kladnu, které prozatím ve druhé lize drží bilanci osmi jasných vítězství a neztratilo ani bod, čeká tuchlovické volejbalistky příští bitva (11. 11. – utkání se odehrálo po uzávěrce tohoto čísla, pozn. red.). Proti ambicióznímu celku, který by rád postoupil do první ligy, tedy druhé nejvyšší soutěže, nastoupí v domácí Sportovní hale v Doksech. A vězte, že duel nebude speciální pouze proto, že oba soupeře dělí geograficky pouze několik málo kilometrů.
„Na zápasy se těšíme. Nádech zdravé rivality bude mít derby i proto, že na Kladně působí pár hráček, které v minulosti oblékaly tuchlovický dres,“ říká Sedlaříková. Ostravská rodačka si zároveň slibuje, že atraktivní střetnutí by mohlo oslovit místní diváky, jichž prozatím na domácí zápasy mnoho nechodí. „Věříme, že se to změní s dobrými výsledky a třeba i propagací na Facebooku,“ uzavírá kapitánka.
„Optimisticky jsem před sezonou doufal, že se tým nebude krčit na posledních příčkách v tabulce. Kádr i zkušenosti na to v mnoha ohledech má, jen jsem se trochu obával, jak se s postupem vypořádají hlavně mladší hráčky a také jak dopadne situace kolem trenéra. Vše nicméně zaklaplo a já věřím, že si holky udrží bojovnou a díky tomu i vítěznou náladu až do konce ročníku.“
Ing. Josef Antoš
